29. září 2022 se v Buquoyském paláci konala konference s francouzskými historiky Antoinem Marèsem a Isabelle Davion a českými historiky Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem, tématem bylo vypovězení Mnichovských dohod generálem de Gaullem před 80 lety. Součástí panelové diskuze, kterou moderoval Ondřej Houska, byla prezentace vzácných archivních dokumentů, dopisů a fotografií, které jsou výsledkem výzkumu provedeného v Praze a Londýně. Byl také odvysílán mimořádný záznam projevu generála de Gaulla pro BBC z 30. září 1942.

Debata s: 
- Antoine Marès je emeritní profesor historie na univerzitě Paris 1 Panthéon-Sorbonne.
- Isabelle Davion přednáší soudobé dějiny středovýchodní Evropy a germánského světa na Sorbonne Université.
- Michal Stehlík je profesor soudobých dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a také náměstek generálního ředitele Národního muzea v Praze.
- Martin Groman je historik českých médií se zaměřením na 20. století působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracuje také jako dokumentarista, novinář, publicista, moderátor a analytik.

Organizátoři : Francouzský institut v Praze, Francouzské velvyslanectví v České republice, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Europeum

Dne 29. září 1942 prohlásil generál de Gaulle Mnichovskou dohodu za neplatnou od samého počátku. Bylo to silné gesto a nedoceněný akt odporu. Jak můžeme jeho prohlášení rozumět? Proč zrovna v tento den? Jaké byly bezprostřední důsledky pro vztahy mezi Čechoslováky a Francouzi? A jaký je obecně odkaz Mnichovské dohody ve Francii, v České republice a v jádru francouzsko-českých vztahů?

Rok 2022 je nejen rokem střídání francouzského a následně českého předsednictví v Radě Evropské unie, ale také rokem 80. výročí atentátu československého odboje na Reinharda Heydricha. Jedním z politických důsledků tohoto významného činu odporu bylo, že Velká Británie a následně 29. září 1942 Francouzský národní výbor společně s československou exilovou vládou v Londýně prohlásily Mnichovskou dohodu za neplatnou.

Vypovězení Mnichova ze strany Svobodných Francouzů a Britů v roce 1942 tak má v průběhu druhé světové války politický rozměr s ohledem na událost prožitou v roce 1938 jako zradu i jako zbabělou úlevu, ale připomínka tohoto politického aktu nabývá také zcela konkrétního rozměru i v současném geopolitickém kontextu, kdy se odkaz na Mnichov a s ním spojená volba appeasementu či odporu znovu objevily ve střední Evropě v souvislosti s ruskou vojenskou agresí na Ukrajině.

REPLAY (v čeština)