Vydané knihy 2010

Jean Clair :O surrealismu

JPEG - 39.8 kb

Překlad :Martin Hybler
Nakladatel :Barrister & Principal 2010

Jean Clair je přední francouzský teoretik umění, bývalý dlouholetý ředitel Picassova muzea. Zaměřuje se především na osobnosti francouzského i světového moderního umění, jako jsou Marcel Duchamp, Gustav Klimt, Pablo Picasso, Balthus či fotograf Henri Cartier-Bresson, ale i na obecnější teoretické úvahy z oblasti výtvarného umění a estetiky. Kontroverzní a hodně diskutovanou práci O surrealismu napsal Clair záměrně v pamfletickém stylu, jenž vzdáleně připomíná styl surrealistů. Jak ironicky poznamenává v jejím úvodu: Nebyl to právě Breton, kdo tvrdil, že pravda vždy jen získá, když se vyjádří urážlivě?!


Henry Corbin : Tvůrčí imaginace v súfismu Idn Arabího

JPEG - 100 kb

Překlad : Jacques Joseph
Nakladatel : Malvern 2010

Ibn Arabí se narodil v Murcii v roce 1165 a zemřel roku 1240 v Damašku. Tento mystik a velice plodný autor zůstává jednou z nejoriginálnějších postav súfijského esoterismu. Henry Corbin nás seznamuje s jeho dobou a zasvěcuje nás do klíčových témat jeho filosofie. Tato kniha nás uvádí do samého srdce súfismu a odhaluje nám duchovní topografii islámu.


Benoît Duteurtre : Dráhy

JPEG - 39.8 kb

Překlad : Eva Blinková-Pelánová
Nakladatel : Atlantis 2010

Pařížská podnikatelka v oblasti PR Florence dělí svůj život mezi velkoměstský pracovní kolotoč a večery u ohně ve venkovském domku, kde hýčká nostalgické sny o poetickém, přátelském a skutečnějším světě. Její rozpolcenost mezi pragmatismem a nostalgií a obavy osamělé ženy, která se rozhodla být silná, vystihuje centrální metafora Francouzských drah: Florence touží, aby cesta vlakem zůstala tím, čím je v její dětské vzpomínce, a zároveň se jako odbornice na PR aktivně podílí na přerodu podniku v duchu bezohledného neoliberálního kapitalismu. Kudy z takového labyrintu ven?


Pierre Bayard: Jak mluvit o knihách, které jsme nečetlií

JPEG - 55.2 kb


Překlad : Petra James
Nakladatel : Host 2010

Studie různých způsobů, jak nečíst knihu, choulostivých situací, v nichž se ocitáme, jestliže o ní musíme mluvit, a prostředků, které máme k dispozici, když z takové situace chceme vyváznout bez úhony, ukazuje, že v rozporu s tím, co si lidé většinou myslí, je možné o knize, kterou jsme nečetli, vášnivě diskutovat, a to dokonce i s lidmi - s těmi možná především -, kteří ji nečetli rovněž.


Mikaël Ollivier : Život k sežrání

JPEG - 72.3 kb

Překlad : Erik Lukavský
Nakladatel : Baobab 2010

Benjaminův příběh je trefným pohledem od pocitů dospívajícího. Autor vtipně a lehce vypráví příběh kluka, který ví, co chce, dokonce ví, kde dělá chyby, a o to víc ho iritují rady okolí. Mikäel Ollivier na deka přesně vyvážil román o francouzském "metráčkovi" současného světa, kde děti mohou mít všechno, co chtějí, a přitom jim často chybí to nejdůležitější. Knížka o hladu, pubertě a snech.


Emmanuel Guibert : Alanova válka 3

JPEG - 69.7 kb

Překlad : Alena Jurion
Nakladatel : Meander 2010

Třetí kniha biografického komiksu zachycujícího vzpomínky amerického veterána z druhé světové války.


Emmanuel Guibert : Alanova válka 2

JPEG - 75.1 kb

Překlad : Alena Jurion
Nakladatel : Meander 2010

Druhý díl biografického románu, sugestivně vykresleného podle vzpomínek amerického veterána Alana Copea, má však pro české čtenáře jeden zvláště přitažlivý moment. Po vylodění v Normandii v únoru 1945 postupuje Alanova jednotka přes válkou vyčerpanou Evropu až do Plzně, aby již druhého května o půlnoci vjela do Prahy zježené barikádami a planoucí ohni. Potom co generál Patton bez Eisenhowerova vědomí žene předvoj své armády dnem i nocí bez odpočinku vpřed, aby osvobodil nejen Plzeň, ale i hlavní město, přichází pro americké vojáky zcela nepochopitelný rozkaz: ještě téže noci vyklidit Prahu před příjezdem Rudé armády.


Jean Cocteau: Nezvedené děti

JPEG - 53.8 kb

Překlad : Helena Slavíková, Ivana Češková
Nakladatel : Argo 2010

Malý Paul je zraněn při koulování a musí zůstat několik dnů v posteli. Začne se o něj starat jeho sestra Elisabeth a oba sourozenci si v pokoji vytvoří imaginární svět plný fantazie a vlastních pravidel. Situace se nezmění ani po smrti jejich matky - obě děti zůstávají uzavřeny ve vesmíru své vlastní představivosti. Působivou báseň v próze Jeana Cocteaua doplňují jeho vlastní ilustrace.


Tzvetan Todorov : Úvod do fantastické literatury

JPEG - 46.9 kb

Překlad : Vladimír Fiala
Nakladatel : Karolinum 2010

Úvod do fantastické literatury je jednou z nejvýznamnějších raných prací Tzvetana Todorova. Hlavním přínosem díla, které je od vydání v roce 1970 stále považováno za jakousi příručku fantastického žánru, je definice fantastična. Podle Todorova je jeho zdrojem naše nerozhodnost, kterou coby čtenáři zakoušíme před událostí jevící se byť jen zdánlivě nadpřirozenou; podmínkou přitom je, že se neuchýlíme k básnické a alegorické interpretaci textu.


René Daumal : A mlčení rozhání temnoty

JPEG - 49.2 kb

Překlad : Jakub Hlaváček
Nakladatel : Malvern 2010

Výbor z esejí René Daumala, jednoho ze zakladatelů metafyzické a iniciační revue Vysoká hra, nám jej představuje jako filosofa, básníka, patafyzika a znalce sanskrtu a indické poetiky. Veškeré jeho dílo bylo vedeno dvěma ideály: sebevýstavbou a pomoci druhým, svou práci lapidárně definoval těmito slovy: ...odnaučit se planě snít a naučit se myslet, odnaučit se filosofovat a naučit se skutečně vyjadřovat.


Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii

JPEG - 179.7 kb

Nakladatel : Pavel Mervart 2010

Fenomenologie se po druhé světové válce "přestěhovala" z Německa do Francie, kde si vydobyla a uchovává status živého a aktuálního myšlení. Cílem antologie je ukázat rozmanitost tamějších fenomenologických projektů posledních padesáti let prizmatem problematiky jednoho ústředního pojmu, kterým je fenomenalita, povaha jevení jako takového. Tato problematika se dostala do centra fenomenologického myšlení ve Francii na počátku šedesátých let a od té doby se rozvíjela a rozvíjí zejména v kritickém dialogu s myšlením Edmunda Husserla.


Jean-Claude Schmitt : Konverze Hermanna Žida

GIF - 10.6 kb
schmitt

Překlad :Helena Beguivinová
Nakladatel Academia 2010

Kniha známého francouzského mediavelisty se zabývá interpretací pozoruhodného rodokmenu z 12, století, v němž je v první osobě líčen proces obrácení na křesťanskou víru židovského mladíka Hermanna. Rozsahem nijak obsáhlý spis se Schmittovi stává textem, nad nímž může rozvinout mnohem obecnější úvahy o funkci biografie a autobiografie ve středověku, o mechanismech reprezentace, způsobech polemiky, užití obrazů, křesťansko-židovském soužití aj. Na jedinečné památce tak staví filologicky minuciozní a přesto velkorysý pohled na evropskou společnost 12. století a v neposlední řadě ovšem i pohled na metodologické cesty moderní historiografie.


Marie NDiaye : Tři mocné ženy

JPEG - 69.9 kb
marie ndiaye

Překlad : Ivana Tomková
Nakladatel : JOTA 2010

Román Tři mocné ženy ve třech příbězích vypráví o silném vzdoru hrdinek a o jejich snaze uchovat si důstojnost v patriarchální společnosti. Jednotícím tématem knihy jsou otázky týkající se různosti lidí žijících v rozličných kulturách: Co všechno nás spojuje a co nás rozděluje? Jak pevně nás kořeny, zapuštěné přes půl zeměkoule, drží v jedné kultuře, ačkoliv jsme vyrostli a žijeme v kultuře odlišné? Je možné sám sebe i s kořeny vyrvat a bez úhony žít jinde a jinak? A bude tam o nás vůbec někdo stát? Kniha získala v roce 2009 vrcholné francouzské literární ocenění — Goncourtovu cenu.


Michel Foucault : Zrození kliniky

JPEG - 61.3 kb
foucault clinique

Překlad : Jan Havlíček, Čestmír Pelikán
Nakladatel : Pavel Mervart 2010

Kniha Zrození kliniky je přímým pokračováním Dějin šílenství. Soustřeďuje se na dobu konce osmnáctého a počátku devatenáctého století, kdy dochází k reorganizaci medicíny, především v její výuce v klinické praxi, a kdy se medicína ustavuje jako věda. Foucault studuje dějiny struktur na různých rovinách (ekonomické, sociální, politické, ideologické či kulturní), analyzuje jejich vzájemné vztahy a v souvislosti s nimi zkoumá celkové proměny způsobů označování a vidění v dané době, hranice viditelného a vyslovitelného.


Yasmina Reza : Adam Haberberg

JPEG - 79.3 kb
yasmina reza

Překlad : Anna et Erik Lukavští
Nakladatel : FRA 2010

Něco mezi Moliérem a Woody Allenem, psal tisk po vydání románu Adam Haberberg Francouzky Yasminy Rezy, spisovatelky a světoznámé autorky divadelních her. Jde o text čtivý, humorný a dostatečně živý, až divoký. Sleduje osudy sedmačtyřicetiletého Adama Haberberga, nespokojeného, neboť nedoceněného spisovatele, otce dvou malých dětí. V době, kdy se potýká s depresí z neúspěchu a nemoci, se setkává s bývalou spolužačkou, pro něj v tu chvíli naprosto odpudivou osobou. Jak se jen mohlo stát, že Adam Haberberg přijal její pozvání a vydal se k ní domů na večeři?


Philippe Claudel : Šedé duše

JPEG - 54.1 kb
claudel

Překlad : Zora Obstová
Nakladatel : Paseka 2010

V mrazivém ránu zimy roku 1917 je v severofrancouzském městečku, ležícím nedaleko frontových bojů první světové války, nalezeno tělo zavražděné desetileté dívky, dcery majitele místního hostince. Vyšetřování tragédie nikdy nedospěje k přesvědčivému závěru a případ dále komplikuje řada nejasností kolem jednotlivých aktérů včetně samotného vypravěče, bývalého policisty, jehož svědomí tíží vlastní nepřiznané provinění. Francouzský spisovatel Philippe Claudel v roce 2003 románem Šedé duše oslnil čtenáře, kritiku i porotu Prix Renaudot.


Blaise Cendrars : Malé černé pohádky pro nebojácné děti

JPEG - 58.4 kb
cendrars

Překlad : Markéta Pézlová
Nakladatel : Baobab 2010

Blaise Cendrars, klasik francouzské moderní literatury, poprvé vydal své Malé černošské pohádky v roce 1929. Vypráví v nich legendy a příběhy starého kontinentu neopakovatelným způsobem. Můžeme v nich slyšet rytmus afrických písní, houpavý krok žen, kradmý krok zvěře, zpěv myší, vítr prohánějící se nad vyprahlou zemí a také kroky lstivých i hloupých lidí a v neposlední řadě smích dětí. Dětí, které tyto příběhy poslouchaly a stále poslouchají.


Hora duše / Gao Xingjian

JPEG - 9.2 kb
hora-duse

Překlad : Denis Molčanov
Nakladatel : Academia 2010

Kniha čínského autora (v české přepisu čínštiny Kao Sing-ťien, nar. 1940) z 80. let 20. století, nyní žijícího ve Francii, byla v roce 2000 vyznamenána Nobelovou cenou za literaturu a stala se světovým bestsellerem. Román, vycházející nejen z nejlepších tradic čínské literatury a vzdělanecké kultury, ale též ze specifické recepce moderní evropské literatury, rozvíjí složitě komponovaný příběh hledání cesty vlastním životem. Ve dvou základních, stále se ovšem prolínajících vyprávěcích rovinách sledujeme jednak iniciační cestu mladého intelektuála po odlehlém čínském venkově, lesích a horách především jihozápadní Číny, kde se v době postupných dílčích reforem po smrti Mao Zedonga setkává s pozůstatky původní, nezkažené, „ne-konfuciánské“ čínské tradice. Druhou rovinou je až jakési archetypální pásmo dialogu mezi ty a ona, mezi mužem a ženou, odhalující bolest vycházející z jejich věčného potýkání.


JPEG - 64.5 kb
virilio cz

Estetika mizení / Paul Virilio
Galilée 1989
Překlad : Michal Pacvoň
Nakladatel : Pavel Mervart 2010

Celistvost vnímaného obrazu je pouze relativní. Neustále skládáme dohromady jen dojem či účinek skutečnosti. Paul Virilio v Estetice mizení zkoumá fenomény, které narušují účinek reality a otřásají naším vnímáním. Ukazuje, že skutečnost není cosi pevného a celistvého, že naše vědomí a smyslovou zkušenost determinují technologie. Díky nim je naše vnímaní diskontinuální, piknoleptické. Vnímání i dojem skutečnosti jsou totiž fenomény rychlosti. Příkladem jsou Viriliovi dějiny kinematografie či automobilového průmyslu, ukazující rychlost jako hybnou sílu dějin dvacátého století, pod jejímž působením se rozpadají klasické dimenze prostoru a času.


GIF - 14.3 kb
follain cz

Podívaná světa / Jean Follain
Výběr básní ze sbírek: Usage du temps (Gallimard 1943), Exister, Territoires (Gallimard 1947, 1953), Des heures (Gallimard 1960)
Překlad : Jan Vladislav
Nakladatel : Opus 2010

Jean Follain (1903–1971) vydal své první sbírky v r. 1933, tedy ve vrcholné době surrealismu, přesto jeho poezie nemá se surrealismem mnoho společného, nejvýš ji lze označit za jeho poučenou a ironickou antitezi. Follain se obrací k všednímu světu věcí a lidí, většinou vesnickému nebo maloměstskému a bývá řazen do blízkosti básníků jako Francis Ponge nebo Eugene Guillevic. Ve svých básních J. Follain často zdánlivě prostě líčí všední či takřka bezvýznamné scény a také je nijak neinterpretuje. Typická nostalgie jeho poezie vyplývá z nenápadné konfrontace času lidí a času věcí. Jako by věci byly mnohem trvalejší než pomíjivé skutky i životy lidí, a zároveň právě proto poutaly člověka ke světu. Soubor v překladu Jana Vladislava vychází částečně ze starších Vladislavových převodů, vydaných časopisecky koncem 60. let. Pro toto vydání Jan Vladislav starší české překlady zrevidoval a doplnil o další básně. Jde mimochodem o jednu z posledních knih, jejichž přípravě se Jan Vladislav věnoval.


GIF - 7.3 kb
winock cz

Victor Hugo v politické aréně / Michel Winock
Bayard 2005
Překlad : Pavla Doležalová
Nakladatel : CDK 2010

Victor Hugo býval katolíkem a roajalistou, ve dvaceti letech dokonce básníkem ultraroajalistické strany, ale zemřel jako republikán. Pokud se na politickou dráhu tohoto velikána podíváme v takovéto zkratce, může působit jako kariéra s násilným obratem čelem vzad, která se řídila během dějin, jako tomu bylo u mnoha méně slavných lidí. Jak ale potom vysvětlit aureolu tvůrce, který se stal symbolem, heroldem republiky, zastáncem utlačených a prorokem lidskosti? Michel Winock, historik a emeritní profesor na Institutu politických studií v Paříži, sleduje spisovatelovu dráhu a spojuje při tom soukromé události s převratnými daty národních dějin a literární činnost s politickým bojem. Jednotlivé zápasy Victora Huga tu představují mezníky, které vysvětlují změny jeho kurzu: trest smrti, „tři slavné dny", obrana polského národa, svoboda tisku, boj proti chudobě, základní vzdělání... Zároveň jde i o postupné kroky k rozchodu s tím, co vyznával, a k exilu. Při čtení Michela Winocka poznáme politický život, v němž se bojuje jak na literárním poli, tak i na pařížské dlažbě, a kde bezprostřední nasazení, diktované událostmi, vyžaduje všechny možné změny. Hugo se bil a nepodvoloval se dané politické situaci. Ve své angažovanosti neznal mezí a vypočítavost mu byla naprosto cizí. Snad právě toto lze považovat za politický odkaz Victora Huga a za hodnotu, která je i dnes hodna následování.


JPEG - 67.4 kb
veyne_cz

Jak se píšou dějiny / Paul Veyne
Seuil 1996
Překlad : Čestmír Pelikán
Nakladatel : Pavel Mervart 2010

Kniha Jak se píšou dějiny je především rozsáhlou demystifikací iluze, že historiografie je přísná a exaktní věda, odkrývající zákonitosti dějin. Text vznikl původně jako reakce na dobovou módu kvantitativní historie, spjatou zejména s představiteli francouzského nového dějepisectví z okruhu takzvané školy Annales, ovlivňované v té době neméně módním strukturalismem. Kvantitativní historie ve snaze vydestilovat ze zlomkovitosti pramenů objektivní fakta odvrací historika od jeho vlastní práce. Ta podle Paula Veyna spočívá, jak napovídá už název knihy, především v obnoveném uvažování o historii jako o určitém způsobu psaní, se všemi jeho rétorickými i poetickými rozměry. Ohlašuje se tu okamžik "návratu k vyprávění". Historie není věda, je to snaha o syntézu izolovaných, chaotických a řídce rozmístěných faktů pomocí narativní explikace, tedy jak říká Paul Veyne, je to "látání děr" ve struktuře dochovaných stop minulosti. Historie náleží světu náhody a neuspořádanosti, a každá spojitost, která byla a posteriori ustavena historiky, je pouze provizorní rekonstrukcí dějin.


GIF - 13.6 kb
deleuze cz

Pusté ostrovy a jiné texty / Gilles Deleuze
Les Editions de Minuit 2002
1933, Gallimard 1967
Překlad : Miroslav Petříček, Miroslav Marcelli
Nakladatel : Herrmann a synové 2010

Pusté ostrovy shrnují méně známé texty, které Gilles Deleuze publikoval v letech 1953-1974 v různých časopisech, jeho předmluvy a rozhovory či kapitoly ve sbornících a kolektivních dílech. Představují nedocenitelný vstup do jinak myšlenkově značně náročných knih tohoto francouzského filosofa, věnovaných nejen filosofii (Hume, Nietzsche, Bergson aj.), ale i literatuře, filmu a výtvarnému umění. Často jim předcházejí, a pak je možné sledovat jejich základní myšlenku a její postupné utváření, anebo je zpětně komentují a shrnují, často i v širších souvislostech jejich recepce. V mnoha případech je v těchto textech patrný i dobový kontext a jeho proměny (spory o psychoanalýzu, diskuse s marxismem, reakce na studentskou revoltu z roku 1968) a bez zajímavosti nejsou ani články spjaté s aktuálními politickými konflikty (reforma vězeňství, školství a psychiatrie). Nezjednodušují, ale jsou přístupnější, protože Deleuze se v nich soustřeďuje na konkrétní problémy a definitivní formulace často teprve hledá.


GIF - 14.9 kb
michaux cz

Barbar v Asii / Henri Michaux
1933, Gallimard 1967
Překlad : Hana Zahradníčková
Nakladatel : Tichá Byzanc 2010

Kniha zaznamenává setkání evropského intelektuála a umělce se světem Orientu v rovině duchovní a kulturní.


JPEG - 70.8 kb
attali cz

Bratrstvo probuzených / Jacques Attali
Fayard 2004
Překlad : Veronika Matiášková
Nakladatel : Garamond 2009

Historický román se odehrává ve 12. století, kdy tragicky končilo období souladu a vzájemné úcty tří velkých monoteistických náboženství, křesťanství, islámu a judaismu. Všechny historické události uvedené v románu se skutečně staly, téměř všechny postavy existovaly a většina zápletek jejich životů je skutečná. Muhammad ibn Rušd je velký muslimský filozof, jehož zná západ pod jménem Averroes, Moše ben Majmon neboli Maimonides je židovský učenec. Oba dva skutečně žili v Córdobě, kterou opustili v roce 1149, a v Maroku, odkud odešli v roce 1165. Příběh začíná ve chvíli, kdy starý židovský učenec v Córdobě svěří synovci Mošemu ben Majmonovi tajemství o existenci neznámého Aristotelova rukopisu, „nejdůležitější knihy, jakou kdy člověk napsal“. Moše se po strýcově popravě vydává napříč Andalusií, jižní Francií a severní Afrikou po stopách rukopisu, vybaven starou zlatou mincí jako poznávacím znamením. Netuší však, že není sám, kdo po knize prahne, ani že nad uchováním tajemství bdí záhadné Bratrstvo probuzených. Podaří se mu rukopis získat dříve než jeho protivníkovi Ibn Rušdovi? Nebo oba zahynou jako mnoho těch, kdo s textem přišli do styku?
Jacques Attali (nar. 1943 v Alžíru) je francouzský ekonom a spisovatel, autor především esejistických prací o politice, občanské společnosti a ekonomice. Dlouhá léta byl poradcem prezidenta Françoise Mitteranda. Píše též divadelní hry, knížky pro děti a historické romány.


JPEG - 15.1 kb
magnin cz

Dějiny loutkového divadla v Evropě 1+2 / Charles Magnin
Michel Lévy Freres 1862
Překlad : Nina Malíková
Nakladatel : AMU 2010

Neexistuje snad jediná publikace zabývající se historií evropského loutkového divadla, v níž by se neobjevilo jméno francouzského spisovatele, novináře, dramatika, divadelního kritika a historika Charlese Magnina (1793–1862) s odkazem na jeho Dějiny loutkového divadla v Evropě (1. vydání r.1852, 2. vydání r. 1862).
Autor těchto prvních ucelených dějin loutkového divadla v Evropě byl profesorem na univerzitě, kde přednášel historii a zabýval se zejména divadlem v antice a dílem Jeana Racina. Historie loutkového divadla, tohoto „nenápadného umění“, které pro řadu svých současníků objevil, byla však spíše na okraji jeho divadelně vědních zájmů a je paradoxem, že právě toto dílo mu přineslo největší popularitu a obdiv sahající vlastně až do současnosti.
První díl jeho Dějin loutkového divadla v Evropě (vyšel v Nakladatelství AMU v r. 2005) zahrnul historii loutkového divadla ve starověku a středověku a v samostatných kapitolách sledoval jeho osudy v Itálii, Španělsku, Portugalsku a nejpodrobněji v autorově vlasti – ve Francii.
Druhý díl, jehož látka leží mimo francouzské území a jenž pojednává převážně o dějinách anglického loutkového divadla, se jeví svým obsahem i rozsahem stručnější. Autor nám umožní kratší exkurz do loutkového divadla v Polsku a Rusku a pod historií severských států je pak Magninem míněno především Německo (včetně rozsáhlé historie převodu Faustova příběhu do různých divadelních zpracování) a jen v kusých zmínkách je zde připomenuta zajímavá kultura vlámská. Není divu, autorův zájem i řada dokumentů, z nichž čerpal, byly přímo svázány s Francií. Přes tyto výtky je však třeba říci, že se jedná o materiál, bez něhož se neobešli ani Herman Siegfried Rehm, Jacques Chesnais, Gaston Baty, Hans Richard Purschke a z novějších George Speight nebo současný historik z nejpovolanějších, prof. Henryk Jurkowski.
Doposud jsme měli možnost seznámit se s Magninovými Dějinami loutkového divadla v Evropě pouze v obsáhlých citacích v díle dr. Jindřicha Veselého (Z historie loutek evropských) i v řadě článků v meziválečném časopise Loutkář. V českém překladu se objevují v úplném znění poprvé.


JPEG - 42.6 kb
bachelard cz

Poetika snění / Gaston Bachelard
PUF 1960
Překlad : Josef Hrdlička
Nakladatel : Malvern 2010

Bachelardovo dílo zkoumající poetiku živlů a samotného prostoru nachází završení v této knize, jež se věnuje fenomenologii snění a jeho obrazů.


O duchu zákonů I. / Charles-Louis de Montesquieu
1748
Překlad : Hana Fořtová
Nakladatel : Oikoymenh 2010

Nový překlad jednoho z nejdůležitějších děl politické filosofie doby osvícenství vychází ze současného stavu bádání o politické teorii autora Ducha zákonů. Překlad je opatřen předmluvou překladatele a vysvětlivkami. Překlad prvního dílu je součástí projektu překladu celého Ducha zákonů včetně Obrany „Ducha zákonů“ (druhý díl a Obrana v češtině ještě nikdy nevyšly), kterou Montesquieu napsal v odpově na útoky proti knize.
www.kosmas.cz


JPEG - 8.1 kb
hadot cz

Závoj Isidin, Esej o dějinách ideje Přírody / Pierre Hadot
Gallimard 2004
Překlad : Magdalena Křížová
Nakladatel : Vyšehrad 2010

„Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii a technologii od antiky až po současnost, zabývá pojmem přírody či přirozenosti a jeho vývojem v evropských dějinách. Autor, s nímž se český čtenář mohl už před nějakým časem seznámit prostřednictvím jeho pozoruhodného textu věnovaného Plótinovi, odhaluje ve své nové knize často překvapivé myšlenkové souvislosti. Pierre Hadot v dějinách nachází dva základní postoje k přírodě: „prométheovský“, vedoucí k mechanizaci přírody, a „orfický“, kontemplativně-poetický. Jejich vzájemný vztah či převahu jednoho z nich barvitě ilustruje mnoha příklady z dějin lidského myšlení, umění a jednání. Hadot opět prokazuje, že myšlenkově podnětný text může být i literárně působivý.


JPEG - 11.3 kb
delumeau cz

Tisíc let štěstí / Jean Delumeau
Librairie Artheme Fayard 1995
Překlad: Jana Lemmonier
Nakladatel: Argo 2010

Kniha Tisíc let štěstí světoznámého francouzského historika Jeana Delumeau programově navazuje na jeho monografi Dějiny ráje. Autor v ní jak na základě diskurzu teologů, tak na podkladě literárních pramenů zkoumá zrození a vývoj milenaristických a apokalyptických představ, jež ovládaly lidskou mysl od pozdní antiky až po osvícenské 18. století.


GIF - 13 kb
badiou

Svatý Pavel : zakladatel univerzalismu / Alain Badiou
Saint Paul : La fondation de l’universalisme, PUF 1998
Překlad: Josef Fulka
Nakladatel : Svoboda servis, 2010

V této knize se předkládá nová interpretace sv. Pavla, v němž Alain Badiou objevuje zakladatele emancipačního evropského univerzalismu. V jeho podání se ze sv. Pavla stává navýsost aktuální postava, která přináší univerzalitu, jež může sloužit jako hráz proti dnešní záplavě partikularismů (nacionalismu, rasismu, sociálního vyloučení). V novém světle tak ožívají základní pojmy křesťanství, jehož jedinečnost se v multikulturní Evropě často přehlíží. Alain Badiou je profesorem na Ecole Normale Supérieure v Paříži. Patří k nejobjevnějším francouzským filosofům dneška. Ve svých pracích se snaží dát nový význam velkým pojmům filosofické tradice, jako je univerzalita nebo pravda.


GIF - 7.5 kb
breton

Otevřte, to jsem já / André Breton
Překlad: Petr Král
Nakladatel : Sdružení Analogonu, 2010

Výbor z Bretonových básní je vůbec první knižní prezentací Bretona-básníka v češtině. Básně zakladatele a čelného reprezentanta světového surrealismu byly zatím česky publikovány jen časopisecky nebo v nečetných antologiích. Králův obsáhlý výbor zahrnuje básně ze slavných sbírek dvacátých a třicátých let Zemský svit, Revolver s bílými vlasy a Vzduch země, básnická pásma z let čtyřicátých, texty vydané až po autorově smrti a odhalující dosud opomíjené aspekty básníkova psaní a vidění, ale rovněž i texty juvenilní – mallarméovské, rimbaudovské nebo dadaistické.


GIF - 10.7 kb
ozouf

Co prozrazuje román / Mona Ozouf
Les aveux du roman, Gallimard 2004
Překlad: Pavla Doležalová
Nakladatel : CDK, 2010

Historička Mona Ozoufová se ve většině svých prací zabývá interpretací Velké francouzské revoluce a obecněji myšlenkami revoluce a demokracie v moderní době. V této knize autorka spolu s paní de Staël tvrdí, že literární fikce vypovídá o své době pravdivěji než historická věda. Proto se z několika známých románů snaží vyčíst, co moderní republikánská Francie převzala z dědictví starého režimu, a pokouší se vystopovat složité cesty revoluční tradice dějinami. Výsledkem soupeření mezi oběma zřízeními, monarchickým a republikánským, je kompromis.
To ovšem neplatí o knize samé - Mona Ozoufová dokáže udržet čtenářovu pozornost, a přitom ještě rozšířit jeho rozhled v oblasti francouzské kultury, literatury a historie. Milovník francouzské literatury si díky autorce nejen připomene oblíbená díla francouzské klasiky (Stendhal, Hugo, Balzac a další), ale myšlenkově vytříbený text mu též napomůže proniknout do zákoutí dějin 19. i 20. století.
Mona Ozoufová patří k nejvýznamnějším a nejčtenějším francouzským historičkám. Narodila se v roce 1931, studovala filosofii a historii, byla žákyní École Normale Supérieure. Pracovala na École des Hautes Études en Sciences Sociales (EHESS), v současné době je ředitelkou výzkumu na Centre National de Recherche Scientifique (CRNS). Píše pro časopis Nouvel Observateur a pro revue Le Débat. Jejím celoživotním tématem je fenomén Francouzské revoluce (v CDK vyšla v roce 2006 česky její kniha Revoluční svátky 1789-1799), ale v poslední době se zabývá též kulturními dějinami 19. století v jejich sociální dimenzi, zejména francouzskou a německou literaturou.

Tisknout článek Verze pro tisk